Biobazény
Biobazén – nejinteligentnější způsob, propojení koupání s přírodou
Princip biobazénu vychází z přírodních vodních ploch, které jsou však v dnešní době znečišťovány průmyslem a neekologickým hospodařením. Do vod se v těchto místech dostává vysoké množství živin a dochází ke zhoršování kvality, čímž mohou být způsobeny alergické reakce a exémy.
Biobazén, jak už název napovídá, vychází z kombinace bazénu a biologicko-fyzikálně-chemických procesů, které napodobují přirozené procesy čištění s vyváženým množstvím živin a oběhem vody. Při dodržení všech základních požadavků pro tvorbu biobazénu dochází k čistění pouze přirozenou cestou, tedy součinností rostlin a mikroorganismů. Voda ke koupání je pak měkká, chemicky neupravená a minimalizuje jakoukoliv alergickou odezvu, či jiné zdravotní komplikace oproti běžným bazénům s chemickým čištěním. Čím větší je biobazén, tím pravděpodobnější je jeho stabilita.
 |
 |
 |
 |
|
||
 |
||||||
Princip fungování biobazénu je rozdělení ploch na dvě části. První je takzvaná koupací část, což je nejhlubší zóna s možností vstupu. Je bez substrátu a rostlin. Druhou částí je regenerační zóna s hloubkou vody od 0 do 100 cm osázená speciálními vodními rostlinami, která není určena ke koupání a slouží jako čistící mechanismus bazénu. Význam regenerační zóny spočívá v odčerpávání živin z vodního prostředí, čímž je omezen růst řas. Biologická rovnováha v jezírku vzniká až po určité době, kdy rostliny zakoření a začnou růst.
Standardní rozměry koupací části alespoň pro dvě plavající osoby, by měla mít délku 8 m (4 plavecká tempa) a šířku 4 m (2 osoby vedle sebe). Regenerační část musí mít minimálně stejnou plochu jako koupací část, dostáváme se tedy na minimální plochu 64 m2. Doporučená hloubka je 1,5 – 2,3 m.
Biobazény stavíme z kombinací betonové konstrukce a folií určených pro vodní plochy. Vytvoření ekologické rovnováhy a přirozených čistících procesů může trvat až 6 týdnů, v závislosti na ročním období. Nově vytvořený biotop je nutno zachovat 2 týdny v klidu, a to z důvodu správného zakořenění rostlin.
Poměr plochy regenerační ke koupací je minimálně 1:1. Dělící stěny mezi těmito plochami umožňují, aby spolu sousedila místa s různými hloubkami a s různým pohybem vody. Kromě toho dělící stěna zabraňuje, aby se nečistoty dostaly do koupací části.
Tvarově lze řešit biobazén jak volnou křivkou, tak i ve tvaru pravidelném. Nejpoužívanější variantou je však kombinace obou variant, kdyje regenerační zóna řešena přirozenou linií a plavací část má pravidelný tvar. Regenerační část může být řešena i zvlášť, mimo koupací zónu. Toto řešení již vyžaduje složitější technické zařízení pro přečerpávání vody. Nezbytné je vytvořit přístupy k vodě a k technickým prvkům, které jsou s ní spojeny. Velkým nebezpečím pro každé koupací jezírko je povrchová voda, která může při přívalových deštích jezírko nehodnotit. Tomu lze zabránit vhodným umístěním jezírka a modelací terénu.
Podle množství technologie lze biotop rozdělit na několik kategorii
Kategorie I – přírodní koupací biotop s malým množstvím techniky
Již malé množství techniky znamená určitou starost a péči proto, aby byl zabezpečen její správný chod. Obecně jsou využívány proud šetřící pumpy na 24 V, skimmery aj. Vychází se z předpokladu, že voda v pohybu je čistější než voda statická. Velikost regeneračních zón se zmenšuje až na poměr 1: 1, přičemž je zde započítáno i ostatní vybavení biobazénu (př. molo, lávky, vstupy aj.). Pro přechod jednotlivých zón jsou používány zejména přírodní materiály jako kámen a dřevo. Systém může fungovat od velikosti 100m2. Již po několika týdnech po napuštění se lze koupat, systém se ovšem stabilizuje až po několika letech. Z hlediska péče je třeba věnovat pozornost zejména skimmerům a jejich pravidelnému čištění, aby se živiny nedostávaly zpět do koloběhu celého systému.
Kategorie II – přírodní koupací biotop se středním množstvím techniky
Je to nejčastěji volená varianta, která představuje „optimální“ kombinaci biologického a technického řešení. Technologicky se do biobazénů montují vodní pumpy umístěné zpravidla mimo vodní plochu do suché šachty. Pumpy zabezpečují povrchové proudění, pohyb biofilmu a celkovou cirkulaci vody. K pumpám se většinou přidávají hladinové skimmery popřípadě přepadové kanálky. Cirkulace musí být dobře dimenzovaná, aby nenabourávala biologickou stabilitu systému. Poměr koupací zóny k regenerační je ve prospěch zóny koupací, a to nejčastěji 3: 2. To ovšem vyžaduje dokonalou znalost biologie systému a čerpací techniky. Rostliny lze použít jen v omezené míře, nelze použít plovoucí rostliny, které vykazují vysoké nároky na obsah živin ve vodě. Minimální velikost pro tento typ biobazénu je 80 m2. Péče je zaměřená na ořez rostlin (odstraňování vázaných živin), čištění hrubých a jemných filtrů vícekrát za týden, 1 – 2 x odsávání sedimentů aj. Náklady na energii jsou závislé na typu použité pumpy a jejího provozu.
Kategorie III – přírodní koupací biotop s velkým množstvím techniky
Technolgie potlačuje biologii. Mimo základní pumpy je biobazén vybaven doplňujícími pumpami, mimo hrubých filtrů a přepadových kanálků se zabudovávají filtry pro zachycování jemných částeček. To vše by mělo být dimenzováno tak, aby nebyla narušena biologie biobazénu. Avšak neplatí zde pravidlo „čím více techniky, tím čistější voda“. Koupací zóna je zpravidla větší než regenerační, přechod je tvořen přírodním materiálem (kámen, dřevo aj.). Biobazény kategorie III jsou velmi často využívány pro intenzivní provoz koupajících se, proto je zapotřebí zvýšené péče. Odsávání kalů několikrát do měsíce je naprostou samozřejmostí. Nevynechává se ani čištění skimmerů, přepadových kanálků a vizuální kontrola pump. Náklady na energii jsou výrazně vyšší než u předchozích kategorií, ale pro tento typ bazénu stačí plocha 60 m2.